10.-12.12. Prodloužený víkend strávený na Malé Fatře. Více informací zde
19.-20.11. - Zahájení zimní sezóny víkendovým lyžováním na ledovci v rakouském Kaprunu. Zimo vítej!
Dne 15.10.2005 se uskuteční závod Highlander. Více informací na www.highlander.cz
Je sobota ráno a my přejíždíme hraniční přechod Starý Hrozenkov. Blížíme se k Trenčínu a na obzoru sledujeme siluetu pohoří Povážský Inovec, který je předmětem naší výpravy. Krátce po osmé hodině přijíždíme do vesničky Mníchova Lehota a zastavujeme na konci vesnice u jakéhosi odpočívadla. Parkujeme u opuštěné prodejny sýrů. Na druhé straně parkoviště právě začala pracovat parta dělníků. Rozkazy jim udílí jakýsi chlapík, který zanedlouho začíná odměřovat velikost parkoviště. Když nás míjí, ptáme se ho, co se tu chystá. Ne že by nám odpověděl, ale obratem se ptá se on nás, co že tu pohledáváme. Říkáme mu o našich plánech a ptáme se, zda tu můžeme nechat auto do pondělí... Chlapík si pod vousy zabrumlá: "Hm, do pondělí ..." a pak významně pokývne hlavou a odchází :-) Pravděpodobně je to majitel vedlejší budovy a tímto nám dal svůj souhlas :-) V 8:30 vyrážíme. Vracíme se pár desítek metrů po hlavní silnici a u autobusové zastávky odbočujeme vlevo. Procházíme okolo několika domků a přicházíme na rozcestí. Zelená značka vede vlevo do Krásne doliny, my ovšem pokračujeme dále po červené. Stoupáme lesem a najednou proti nám běží nějaký chlapík. Zdravíme se s ním a napadá nás, že asi spěchá na vlak, který za chvilku přijede od Trenčína ... Jdeme dál a za chvilku proti nám běží dvojice chlapíků ... asi také na vlak :-) Když pak potkáváme čtvrtého běžce, tak ...
Celý článek
Je neděle 8:00 ráno a já vystupuji z vlaku ve vesničce Vlaské. Je pěkná kosa, ale obloha je jasná a to je příslib krásného dne. Akci jsme kvůli počasí přesunuli o jeden den, tak se to snad vyplatí. Kluci přijíždí v 8:30. Vydáváme se kousek po silnici a za zatáčkou odbočujeme doprava, směr Vysoká. Mírně stoupáme podél toku potoka, slunce prosvítá mezi stromy ... Po necelých třech kilometrech vycházíme z lesa na zasněženou planinu. Pokračujeme dál a sledujeme vrcholky Jeseníků, které se objevují na východě. Viditelnost je nádherná. V obci Vysoká se napojujeme na žlutou turistickou značku. Sněhu postupně přibývá a tak vytahujeme turistické hole a nasazujeme návleky. Přecházíme další zasněženou pláň a u hranice lesa marně hledáme turistickou značku. V zimě je orientace mnohem horší - cesty jsou zasněžené a ani značky na stromech nemusí být vidět. Nakonec nám nezbývá než pokračovat dál po neznačené pěšině, která nás přivádí k potůčku. Podle mapy by tedy naše cesta měla být někde nad námi. Stoupáme kolmo do prudkého svahu a cestu skutečně nacházíme. Pokračujeme tedy dál po žluté až k rozcestí. Zde s Milošem navrhujeme občerstvovací pauzu, ale Laďa nás ukecává k ještě asi kilometrovému stoupání na hřeben. Hlad mám už jak vlk a síla také dochází. Jsem tedy rád, když ...
Celý článek
Nad ránem přijíždíme do města Bánovce nad Bebravou. Parkujeme nedaleko autobusového nádraží a spěcháme na autobus, který nám jede v 5:30. Těsně před nástupem do busu si uvědomuji, že jsem nechal většinu slovenských peněz v autě! Máme asi 10 vteřin :-) na rozhodnutí, zda jet nebo se vrátit. Jedeme! Uklidňuje mne skutečnost, že máme dostatečnou rezervu v Eurech a představa, že když se ceny již udávají i v Euro, dá se jimi i platit. Jak se zanedlouho ukázalo, hluboce jsem se mýlil. Autobus projíždí obcí Uhrovec a po dvaceti minutách přijíždíme do Uhrovského Podhradie. Je již světlo, ale stále velká zima. Snídáme a studujeme podrobnosti o hradu Uhrovec na informačních cedulích. Poté se vydáváme po zelené značce směrem k hradu. Cesta stoupá krásným lesem vzhůru a pod nohama nám šustí spadané listí - podzim je již tu. Za necelou hodinu jsme u hradu.
Uhrovský hrad byl postaven v 60. letech 13. století. Jeho výstavba se připisuje trenčínskému županovi Bašovi. Do své smrti ho vlastnil i Matúš Čák Trenčiansky. V roce 1389 ho daroval císař Žigmund Ctiborovi ze Ctiboríc, který vystavěl nový palác. Poté často měnil majitele, až ho v roce 1555 získali Zayovci. Nastalo období značného rozšíření hradu, kterému se vyhly i všechna stavovská povstání. V 18. století postupně ztrácel význam ...
Celý článek
Je pondělí ráno a my opouštíme Svatou Helenu, českou vesničku v rumunském Banátu. Strávili jsme tu dva perfektní dny. Díky pozvání paní Anny jsme měli možnost zůčastnit se úžasné svatby. Veselka nad ránem ještě doznívá a my přijíždíme k Dunaji do města Moldova Noua. Platíme domluvenou cenu za odvoz panu hospodskému a čekáme na autobus do Resity, který přijíždí krátce před 6:00. Cestou pospáváme, ale není to ono - v autobuse je docela zima. Ta si ale nepřijde na Maru, která si při delší zastávce v Oravitě jde do batohu pro spacák :-) Před devátou hodinou přijíždíme do Resity (Rešice), správního města župy Caras-Severin. Zjišťujeme další spoje a pomáhá nám česky mluvící řidič autobusu, který prý pochází z Gerniku. Autobus do Hategu nám jede ve 14:30. Michalovi je zle. Po snídani mu je již lépe a po návštěvě místního WC mu je již hej. Asi si tam uvědomil, že může být ještě hůř :-) Kupujeme zásobu chleba v nedaleké pekárně, schováváme si batohy u chlapíka na informacích a jdeme si prohlédnout město. Na tržnici si kupujeme ovoce a na zpáteční cestě odbočujeme do vedlejší uličky a stoupáme do kopce nad městem. Míjíme hřbitov s množstvím hrobek a vylézáme na skalku s výhledem na město. Rešita má 83 tisíc obyvatel a hlavní dominantou města jsou nevzhledné železárny ...
Celý článek
Durmitor
