10.-12.12. Prodloužený víkend strávený na Malé Fatře. Více informací zde
19.-20.11. - Zahájení zimní sezóny víkendovým lyžováním na ledovci v rakouském Kaprunu. Zimo vítej!
Dne 15.10.2005 se uskuteční závod Highlander. Více informací na www.highlander.cz
Krátce po 7:00 vystupujeme z autobusu na náměstí v Bojnici. Jedná se o lázeňské městečko ležící v bezprostřední blízkosti Prievidze. Zastavujeme se u turistického rozcestníku a rozhlížíme se po místních zajímavostech. Tou největší je místní zámek, který je bezesporu nejkrásnější na Slovensku. Dále tu jsou dvě jeskyně a součástí zámeckého parku je i nejstarší a největší slovenská ZOO, kde mimojiné chovají medvědy a slony. Jirka si kupuje jídlo v místním obchůdku. V rychlosti snídáme a mezitím se nás jedna holčina ptá kam jdeme. Ani nevím, kde se tu najednou vzala. Právě se převlékám, stojím tu jen ve spodním prádle :-) a tak to za mne musí vysvětlovat kluci. Vycházíme v 7:15. Míjíme zámek a pokračujeme okolo zámecké zahrady se ZOO. Jdeme do kopce po asfaltové cestě a za ohradou slyšíme řádění opic. Později si prohlížíme rodinku čápů a pak již opouštíme asfaltovou cestu i ZOO. Následně nás doprovází zuřivý štěkot psů - procházíme okolo kinologického areálu. Následuje prudké stoupání, které končí až na rozcestí u kapličky sv. Vendelína (484 m), kam přicházíme v 7:55. Pokračujeme dále po červené značce. Cesta vede lesem mírně do kopce a s Jirkou se shodujeme, že je to tu podobné, jak u nás cesta z Mírova do Kostelecké Lhoty na hřiště :-) První průsek v lese je až v Sutovském sedle (529 m), ale daleko vidět není. Následuje prudší stoupání, kde ...
Celý článek
Vyrážíme v sobotu 23.5. v 3:00 z Jihlavy. Po čtyřech hodinách jízdy autem přijíždíme do rakouské obce Hinterstoder (591 m), výchozího místa pro tůry v pohoří Totes Gebirge (Mrtvé hory). Parkujeme na parkovišti, asi 0,5 km za Hinterstoderem v části nazývané Johannishof. Stojí tu již pár aut a mezi nimi i dvě česká - parta z Českých Budějovic se právě chystá vyrazit. Převlékáme se, balíme batohy a v 8:15 vyrážíme. Přecházíme řeku Steyr a jdeme krátce po asfaltové cestě a zakrátko přicházíme k rozcestí. Cesta vlevo vede k jezeru a my se vydáváme vpravo po značené stezce na chatu Prielschutzhaus. V průhledech mezi stromy pozorujeme hladinu jezera, řeku, blízký vrchol Locken Kg. (1353 m) a hlavně vrcholy Spitzmauer a Brotfall, které jsou z velké části zahaleny v mracích. Procházíme okolo vodopádu a později scházíme k vozové cestě vedoucí od jezera. Procházíme okolo krásné louky, na které chybí už jen ty fialové krávy :-) Po pravé straně se tyčí skalní stěny Polster-mauer. Míjíme usedlost (restauraci) a přecházíme dva mosty přes divokou říčku. Následně se nám otevírá krásný pohled na svah plný vodopádů. Začínáme stoupat. Vašek nasazuje ostré tempo, kterému jen tak tak stačíme. Je sice teprve devět hodin, ale slunce již teď pálí velmi intenzivně (jedná se o východní svah). Procházíme okolo vodopádů a u největšího z nich ...
Celý článek
Vyrážíme ve čtvrtek v poledne rychlíkem z Brna. Po přestupu v Ostravě - Svinov přijíždíme do Českého Těšína. Zde si kupujeme lístky do Polska. Paní u pokladny na nás divně kouká a vypadá to, že nikdy neslyšela název polského města Bialsko-Biala :-) (Bialsko-Biala je nedaleké polské velkoměsto). Chvíli to trvá, ale nakonec lístky dostáváme. Naštěstí je to jenom o naťukání do počítače :-) Po 40ti minutách nastupujeme do vlaku a přejíždíme na polskou stranu. Následují další dva přestupy a okolo sedmé hodiny vystupujeme v Bialsko-Biala na zastávce, kde začíná červené turistické značení. Procházíme okrajovou částí města a míjíme několik hospůdek. Láká nás ochutnat polské pivo, ale čeká nás dlouhý výstup na schronisko a tam si dáme pivo za odměnu. Za městem máme možnost pokračovat dále po silnici po červené, my ovšem volíme náročnější, ale kratší cestu po modré. V lese je již šero a my stoupáme podél nedaleké lanovky. Po 1,2 km přicházímek rozcestí, kde se napojujeme na mírnější červeně značenou cestu. Až nyní, když sledujeme svítící město Bialsko-Biala v údolí si uvědomujeme její velikost (a to vidíme sotva polovinu města). Potmě pokračujeme dál. Turistické značení již není vidět, ale ...
Celý článek
Okolo půlnoci přijíždíme do vesničky Strečno. Poměrně rychle nacházíme vhodné místo k parkování na prostranství u pensionu poblíž lávky přes Váh. Po převléknutí a dobalení batohů vyrážíme. Jindra si ještě opakovaně ověřuje, že opravdu zamkl auto a už jdeme směrem k hradu. Jeho osvětlené hradby se tyčí na skále nad námi. Červená turistická značka je dobře vidět ve vesnici, kde je pouliční osvětlení, ale mimo ves ji potmě hledáme marně. Najít správnou cestu ovšem není problém - stačí jít stále do kopce. Jindra si najednou uvědomuje, že doma zapoměl něco moc a moc důležitého - spacák!!! Zbytek cesty k hradu tedy máme o čem přemýšlet. Na hradě Strečno jsem byl v minulosti již 2x a mám pocit, že u něj byla nějaká louka, kde by se dalo přespat. Asi si to pletu s jiným hradem, protože už stojíme u samotného hradu a louka nikde. Naštěstí je tu malý travnatý plácek a na něm stavíme stan. Jindra se ještě vrací do auta pro oblečení, které jsme v něm nechali (následující dny bude muset spát oblečen ve všem, co máme k dispozici). Já mezitím studuji informace o hradu u vstupní brány a prohlížím si jeho hradby a okolí. Bílou paní ani bezhlavého rytíře tu ale nemají :-) Jindra se vrací a jdeme spát - jsou už dvě hodiny ráno.
Vstáváme po sedmé hodině. Jindrovi prý byla v noci docela zima - málo se oblékl. Procházejí okolo nás správci ...
Celý článek
Durmitor
