10.-12.12. Prodloužený víkend strávený na Malé Fatře. Více informací zde
19.-20.11. - Zahájení zimní sezóny víkendovým lyžováním na ledovci v rakouském Kaprunu. Zimo vítej!
Dne 15.10.2005 se uskuteční závod Highlander. Více informací na www.highlander.cz
Vyrážíme v úterý brzy ráno z Veselic. Ivošuv tatínek nás veze do Blanska na nádraží. Přichází i Krtek, který kupodivu nezaspal :-) V ruce drží igelitku s lahváči - svačina na cestu. Jsme tedy kompletní. V Brně přestupujeme na rychlík, který nás veze do Bratislavy. V Bratislavě se pak přesouváme autobusem MHD na letiště M.R. Štefánika, odkud nám v 9:50 letí letadlo do Sofie. Letíme se společností SKY EUROPE. Let probíhá klidně a zhruba po dvou hodinách letu přistáváme v Sofii. Hned sledujeme vrcholky pohoří Vitoša, které se tyčí přimo nad hlavním městem Bulharska. Jsou tam ještě stopy po sněhu a Krtek začíná brblat, že nikam nejde :-) Drobná komplikace nastává při pasové kontrole. Vypadává proud. Bohumil, který jako jediný stihl projít, se na nás směje zpoza "čáry". My zatím stojíme ve frontě a čekáme, až bude dodávka obnovena. Není to nijak hrozné, asi 10 minut. Ve směnárně měníme část peněz na Leva a kupujeme si lístky na MHD. Ptáme se, jak se dostaneme na vlakové nádraží - gara. Paní ve stánku mluví jen bulharsky, ale je velmi ochotná a tak si nakonec rozumíme. Jedeme stařičkým kloubovým autobusem Mercedes. Strkám lístek do přístroje na oražení, ale nic se neděje. Aha, tady to ještě pracuje na manuálním principu :-) Jedenkrát přestupujeme a už skoro přijíždíme na nádraží, když ...
Celý článek
Vyrážíme v sobotu ráno. Čas odjezdu je stanoven na 8:00. Jindra mi v 7:30 volá, že je zatím v klidu. Prý ale ještě nemá nakoupeno, sbaleno atd. Právě teď prý vyměňuje vodu v akváriu ... !!! No hlavně, že je v klidu :-) Jedu tedy k němu s malým předstihem a s něčím mu pomůžu. Jindřich nakupuje potraviny, já venčím Koblihu a chci pomoci i s balením batohu. 8:30 - 30 minut po oficiálním odjezdu - pokoj je plný nesbalených Jindrových věcí. Vzpomínám si, jak jsem mu ještě včera nekompromisně tloukl do hlavy, že v 8:00 bude nastoupen před domem a čekat. Je to marný! Je to marný! Je to marný! Ten kluk se nikdy nepolepší. Výsledkem je 1,5 hodiny zpoždění, což nakonec není tak špatné - on Jindřich dokáže zlobit víc :-) Cestou se stavujeme v Moravském krasu, kde navštěvujeme jeskyni Balcarka a v nedalekých Veselicích dolaďuji s kamarády podrobnosti ohledně dovolené v Bulharsku. Večer v 10:00 přijíždíme do slovenského Ružomberoku. Po převlečení a finálním nabalení batohů se stavujeme v restauraci na kapustnicu a kozlíka. Líbí se nám tam a tak se zvedáme až dlouho po půlnoci. Jdeme po hlavní silnici do Likavky kde se napojujeme na červenou značku. Cestou si všímáme různobarevných hadříků (fáborků), které jsou vyvěšeny snad na všech plotech ve vesnici. Jejich význam ovšem nechápeme. Vybíráme vhodné místo k přespání. To nacházíme až za vesnicí, hned vedle cesty. Je tu celkem rovina a na rozdíl od okolí tu není vysoká tráva. Z jedné strany značka zákaz vjezdu ...
Celý článek
Vyrážím v 16:44 rychlíkem z Kostelce. Mám lístek jen do Lichkova, ale naštěstí lze za 15 Kč koupit přeshraniční lístek a dokonce to vyjde levněji než ten kupovaný ve stanici. Kluci přistupují v Letohradu. Nedlouho poté přijíždíme do polského Miedzylesie. Nedočkavě vyskakujeme z vlaku, ale celníci nás okamžitě zahánějí zpět. Vlak můžeme opustit až po pasové kontrole. Budova nádraží je ohromná a ani nevypadá jako nádraží - je zde nějak čisto. Do města je to kousek. Cestou míjíme dopravní ukazatel na Brno. Je tu jediný široko daleko, navíc kluci jsou všichni "skorobrňáci", takže se tím bavíme. Přicházíme na náměstí. Hledáme nějakou hospodu, ale není tu moc na výběr. Místní opilci by nám sice poradili, ale ne zadarmo. Vidí, že jsme cizinci a svou snahu si cení na 80 Korun. Slevují sice až na 20 Kč, ale nemáme zájem. Vybíráme místní hotel. Pivo Žywiec mají točené a to je základ. Jsme tu téměř jediní hosté, ale novina o naší přitomnosti se již pravděpodobně roznesla po městě a tak je tu najednou plno :-) S rostouucím počtem piv jsme veselejší a veselejší. Ochutnáváme polskou vodku Soplicu - chutná asi jako Pražská, brrr!!! Ivoš se věnuje dvěma polským slečnám, které mají těsně před maturitou a probírají polská a česká slovíčka. Milhaus se věnuje jemné hodinářské práci :-) a zbytek ...
Celý článek
Krátce po deváté hodině přijíždíme do Štrbského plesa. Za použití sněhových řetězů přijíždíme až k Popradskému plesu, kde máme povolení parkovat. Na chatě nás vítá stará garda našich Jihlavských kolegů a Dodo, který dorazil již včera. Ubytováváme se a blahopřejeme Dodovi k narozeninám. Na oplátku nám Dodo recituje báseň od Felixe Holzmanna. Následuje příprava na tůru. V 11:00 oblékáme sněžnice a jdeme hledat ledopád, který by měl být západně od chaty. Jeho polohu ale jen tušíme. Cestou přecházíme dva lavinové svahy a s vyšší nadmořskou výškou klesá viditelnost - ocitáme se v silné mlze. Nakonec vítězí zdravý rozum a scházíme zpět do údolí. K chatě se vracíme zasněženým korytem Hlincova potoka. Je to výborný nápad. O komické situace zde není nouze. Dodo, který jde jako jediný bez sněžnic se boří hluboko do sněhu. Tvrdí nám, že nevíme o co přicházíme. Později mu půjčuji svoje. Sice se brání, ale nakonec nemá na výběr. Zjišťuji, že jsem dosud opravdu o hodně přicházel :-) Bořím se, hrabu se ven, opět se propadám atd. Proto přecházím na taktiku plazení. Sice se již nebořím, zato jsem jak sněhulák. Vypadá to jako na zimní paralimpiade :-) Nakonec se s Dodem o sněžnice dělíme a každý tedy jdeme alespoň s jednou. Opouštíme koryto potoka a na řadu přicházejí dovednostní soutěže - sprint k tamtomu smrčku, sprint pozpátku k dalšímu smrčku ...
Celý článek
Durmitor
