zpráva: |
S názory Hermínky naprosto souhlasím včetně ukončení zbytečné diskuse o kročných obloucích. Důležitý není název, ale skutečná technika. Liším se ve dvou věcech: I) Rád bych obhájil tvrzení, že „IDEÁLEM všech forem carvingu je oblouk s vyloučením smyku“. Jak blízko se k tomuto ideálu přiblížíme záleží na kombinaci mnoha faktorů, tj. svahu, lyžích, počasí, vlastních dovednostech atd.-říká se tomu subjektivní a objektivní podmínky ;). S lyžemi „o poloměru“ 20m logicky na „červeném kopci“ neodjedete zatáčky 12m čistě vykrojené. Na tratích často existují sklony, kde čisté vedení průměrný lyžař nezvládne, ale zvládne je na následující mírnější části. Stejně tak začátečníkovi se vždy nepodaří přesné vedení lyží a občas se mu to smekne i v optimálních podmínkách. Že by kvůli měnil techniku zatáčení je nesmysl. Zatáčí stejnou technikou, jen vedení lyží po vnitřních hranách není tak „čisté“. Uznej Hermínko, že za tohle mne Dan okamžitě ukamenuje, protože jak se lyže smeknou a nejedeš po vnitřní lyži-už to není carving ;(. Co to je, ovšem nikdo nevíJ. II) Díky bohu se zde už prosazuje, že CARVING NEMÁ JEN JEDNU FORMU-senzace. Rozdělení podle Hermínky podporuji, ale stejně jako Krajíc bych se přimluvil u 3.) za zachování názvu FUN. Domnívám se, že právě od 3.) to už nepatří do etapy ZÁKLADNÍHO lyžování, ale do etapy ZÁVODNÍHO A EXTRÉMNÍHO lyžování. Ale to už je asi zase moc „vědecké“,že J a nakonec-přiznávám–na rozdíl od základní formy carvingu, tohle není moje parketa.... |
|