|
Celkem zde je 4633 zpráv.
|
|
|
|
|
| Lukáši, máš to namontovaný, ještě zítra prodloužím brzdy. Vyšší deska určitě není nutná, kraťasy se běžně
tolik nezahraňují, zastavilly by se ... |
|
|
|
|
|
|
|
|
| No původně jsem je chtěl právě na tyto 125, ale pokud myslíš, že to nebude potřeba, tak nic. Já jen, že na
svých FCT 150 mam Carv 3 + 15 lifter, tak jsem si říkal, že bych rovnou vzal Carv 4, abych to v budoucnu
nemusel řešit. Jinak už jsem je objednal. Předpokládám že když jsem objednal RENT set, všechno už bude
namontovaný. Lukáš |
|
|
|
|
|
|
|
|
Ahoj Lukáši, 120ku neřeš, ta se nepovedla. FCT110/4,5m i 125/5,5m jsou velmi podobné výukové modely a díky
tomu, že 125ka má ještě extrémnější vykrojení, než 110ka, tak má jen o metr delší rádius. Když nebudeš brát
svoji drahou hned na prudké kopce, tak je zvládne.
CARV4 asi už skončily, chybí motivace v nich
pokračovat, ale na lyže do 130cm je to zbytečný, tam botama nezachytneš ani na CARV3ce. Aha, možná je chtěls
jinam, že ... |
|
|
|
|
|
|
|
|
Myslím, že při 14 dnech na sněhu vydrží lyže dýl, než 5-6 sezón. Při průměrném používání (těžko říct, ale
myslím tak 15-20 dnů) je lyže v kondici cca 4 sezóny, kdo jezdí fakt hodně (víc, než 25 dnů), unaví lyže
klidně za 2 roky. To se týká razantní jízdy, něžné dámy asi lyže hned tak neojezdí.
Lyže bez titanalů
jsou pružnější, tedy i trvanlivější a nejsou tolik náchylné k prošlápnutí. Spodní titanal si každý větší
průhyb trošku "zapamatuje" (natáhne se) a lyže tím postupně ztrácí tuhost (vzpruh - camber). |
|
|
|
|
|
|
|
|
| Ahoj Dane. Plánuju ženě pořídit FCT, ale nemůžu se rozhodnout kterou délku zvolit. 110, 120 nebo 125? Váží
něco málo přes 60 kg a je mírně pokročilá. Dřív jsme půjčovali Gorilly a Maye a byla spokojená, ale říkám si,
že na trvalé užívání bych asi vzal delší než 110. A jak to vypadá s kolíbkou Carv 4? Bude ještě někdy? Díky.
Lukáš |
|
|
|
|
|
|
|
|
| Ahoj Radime, už jsme to vyřešili, že ... Stačí, když se nová díra nemůže propojit s tou starou, žádné velké
rozestupy jinak nejsou třeba. |
|
|
|
|
|
|
|
|
| Zdravím všechny carvery. Zajímalo by mě jak je to se stárnutím lyží. Jestli se vůbec vyplatí si lyže kupovat a
ne jen půjčovat. Kolik let by měla lyže vydržet při běžném používání? (cca 10 dni za sezónu). Díky. |
|
|
|
|
|
|
|
|
| Prosím o radu, zda je nějaká zkušenost s předěláním vázání na podložce tj. jestli je nějaký daný minimum kolik
by měly bejt vzdálený nový díry od starejch, aby to drželo? |
|
|
|
|
|
|
|
|
95- ročných lyžiarov už veľa nebude ;-)
a ak sa aj nejaký nájde, tak logicky už musí mať radosť len z
toho, že sa ešte dokázal obuť do lyžiarok, pripnúť lyže a vyviesť sa lanovkou/vlekom na svah....
alebo
som niečo nepochopil |
|
|
|
|
|
|
|
|
| Lyžař,který se udržuje v parádní kondici,má v 95 letech možná větší radost z lyžování,než kdejaký dorostenec |
|
|
|
|
|
|
Celkem zde je 5919 zpráv.
|
|
|
|
|
Je mi jasné, že prodávat stejné lyže, odlišující se pouze tuhostí je čirý idealismus. Ale, když si představíš,že by se prodávaly tři varianty stejnejch(stejný vlastnosti pro různé váhové kateggorie) slalomek neboobřaček, dejme tomu pro 60kg, pro 90 a pro 120kg, tak by se teprve potom dalo uvažovat a mluvit o zodpovědnémvýběru lyže. V podstatě všechny další parametry lyže (R, L, )pokulhávají za tímto argumentem.
Jak píšešdneska de facto něco takového existuje, ale je to spíš diferenciace v kvalitě. |
|
|
|
|
|
|
|
|
Souhlasím. Já jsem to schválně tak detailně rozebíral jednak jako reakci na onen dotaz zde ve foru, jednakproto, že se výpočtem R tak podrobně zaobírá ten zmiňovaný textík na těchto stránkách.
Ani já ti neřeknu,jaký R mají moje (3) obřačky – něco mezi 22(?) a 25 m. Důležitější je jejich tuhost – s měkčí se vejdu i dohustejch branek, s hodně tvrdou už ne – a to, jak jsou rychlý.
„Rozhodující mm na patce“: ano, akorát uzávodních lyží (slalomka i obřačka) je to u většiny firem skoro totéž a do hry vstupují další okolnosti,hlavně tuhost a konkrétní profil.
Asi souhlasím i s tím, že na radius – nejspíš pro jeho jednoduchost apochopitelnost – se klade občas až nepřiměřený důraz. Jako hrubý orientační údaj je cenný, jako hnidopišstvíplusminus metr už smysl ztrácí.
Diferenciace podle tuhosti by byla zajímavá, ale myslím, že pro většinulidí by to byl obtížně zpracovatelný údaj a navíc má smysl zase až s dalšími vlastnostmi lyže. IMO by to snadšlo v případě, že by výrobci znatelně omezili dnes nesmyslně vysoký počet svých nabízených modelů. Ono to defacto existuje i nyní, ale v podstatě/skoro stejná lyže o jiné tuhosti se nazve jinak a z obchodních amarketingových důvodů prodává jako úplně samostatný model. |
|
|
|
|
|
|
|
|
Radius je pro mě podružná věc, v segmentu skupiny lyží jako například slalomka. Jak píšeš rozdíl mezi 12,3 a12,7m sice je, ale je podružný. Tvůj minulý příspěvek, celý první odstavec o přesném změření radiusu konkrétnílyže je tak dobrý pro výrobce, ale pro uživatele nepotřebný.
Na svejch lyžích si radiusy ani nepamatuju,když se mi někdo zeptá vím, že jsou okolo 12 nebo 13, hlavně co mě zajímá je šířka špičky, středu a paty atvar vykrojení za vázáním. Jestli má lyže 123 nebo 118 mm ve špičce taky není až tak důležitý(poněvadždůležitý je výjezd z oblouku. Takže na patě bych hledal ty rozhodující milimetry.)
Rádius je zase takovápastička od výrobců lyží, kteří ho staví na první místo. Přitom užitečnější pro zákazníka by bylo diferencovatpodle tuhosti lyže. Jako důsledek se potom objevují dotazy jestli mám kopit sallomky s rádiusem 11 nebo 12m. |
|
|
|
|
|
|
|
|
Ještě k radiusu: i „kalkulátor“ a návod na těchto stránkách umožňuje chybnou kalkulaci. Požaduje totiž dosadit„největší šířku ve špici“. Ta je ale dnes u většiny lyží vně kontaktního bodu, a to někdy až o 3-4 cm, tedy vmístě, jež se na běžné pevné až tvrdé pistě vůbec nedostane do kontaktu se sněhem. Vše, co za jízdy neleží nasněhu, je ale pro výpočet radiusu irelevantní. Jedině správná je šířka ve skutečných kontaktech. (Může se odté maximální lišit třeba i o 5 mm!) Stejně tak aktivní délka hrany od kontaktu ke kontaktu. Ta se u lyžístejné délky může lišit i o víc než 5 cm, např. lyže do terénu mívají delší špičku a patku s delším ohbím(vzadu až twintip) a tedy relativně ke své nominální (rozvinuté) délce délku kontaktní kratší. Jakmile tytomomenty nezohledníme, zaděláváme si na nepřesnosti. Jakkoli lze použít vzorců (ten s hloubkou vykrojení je BTWzbytečně složitý, lepší je modifikovaná metoda FIS), jedině precizní je konkrétní měření a výpočet s přesnýmikonkrétními údaji.
Jiná věc je, jak velkou roli pro praxi hraje zjištění, že to není např. 12,3, nýbrž12,7 m. Neboli jak velkým hnidopichem má smysl být. |
|
|
|
|
|
|
|
|
Ano, tohle je bližší mým závěrům. Ještě dodatečně jsem si vzpomněl, jak velký rozdíl byl mezi 150 a 170 cm. Užjen radius těsně pod 13 metrů oproti skoro 17 m z nich dělá hodně jiné lyže. Ve 170 cm se prostě přílišměkkosti v „Knotenpunktu“ lyže před vázáním projevilo mnohem víc. (To se mimochodem před pár lety u 2.generace Radarců – těch se šikmými patkami – stalo i Fischerovi. 150ka super, 170ka skoro bláto. Ale pak tovychytali – možná dokonce do podzimu, tohle bylo zjištění z jarních testů.)
150ka by IMO měla být vhodnápro výuku, ale 170ka při 104-64-92 (dneska krojení komerčních obřaček) neudělá věci tak snadno i při pomalérychlosti, a proto ony moje pochybnosti.
BTW, super lyže pro školy by měl být nový Daemon: 110-66-96, R150/12,5 m a jede bezvadně. Za 3300,- by se dala čekat sr...ka, ale je to parádní kousek se super poměremcena/výkon. Po slalomce je to dost možná druhá nejlepší lyže Sportenu :-))). |
|
|
|
|
|
|
|
|
Ano, tohle je bližší mým závěrům. Ještě dodatečně jsem si vzpomněl, jak velký rozdíl byl mezi 150 a 170 cm. Užjen radius těsně pod 13 metrů oproti skoro 17 m z nich dělá hodně jiné lyže. Ve 170 cm se prostě přílišměkkosti v „Knotenpunktu“ lyže před vázáním projevilo mnohem víc. (To se mimochodem před pár lety u 2.generace Radarců – těch se šikmými patkami – stalo i Fischerovi. 150ka super, 170ka skoro bláto. Ale pak tovychytali – možná dokonce do podzimu, tohle bylo zjištění z jarních testů.)
150ka by IMO měla být vhodnápro výuku, ale 170ka při 104-64-92 (dneska krojení komerčních obřaček) neudělá věci tak snadno i při pomalérychlosti, a proto ony moje pochybnosti.
BTW, super lyže pro školy by měl být nový Daemon: 110-66-96, R150/12,5 m a jede bezvadně. Za 3300,- by se dala čekat sr...ka, ale je to parádní kousek se super poměremcena/výkon. Po slalomce je to dost možná druhá nejlepší lyže Sportenu :-))). |
|
|
|
|
|
|
|
|
Určitě máš pravdu, že normální lyže se dělají na „standardního“ lyžaře, tedy musejí vyhovět dost široký škálelidí s plusminus parametry. Případně se udělá skoro stejná lyže, ale třeba měkčí, a z taktických důvodů senabarví/nazve jinak a prodává jako úplně samostatný model. (Kolekce je bohatší a vypadá to líp.)
120 kilo„mrtvý“ váhy ale samo o sobě až tak nerozhoduje. Takovej těžkej, ale plužící prďola dá lyžím zabrat mnohem míňnež 80kilovej střelec. Viz např. vzrůst sil v závislosti na rychlosti. „Standardní sportovní chlap“ ještěneříká nic o tom, jak lyžuje.
120 kilo „standardního“ lyžaře IMO zvládají i některé tužší univerzálky asportovní lyže. Ale nesmí samozřejmě jít o vyžranýho ex-weltcupovýho jezdce („Grizzly“ Grissmann apod.).
O tom, jak dojem z 06 (samozřejmě platí obecně) ovlivňují i další věci (broušení, deska, sníh apod.), píšu ive vedlejším příspěvku. |
|
|
|
|
|
|
|
|
Určitě máš pravdu, že normální lyže se dělají na „standardního“ lyžaře, tedy musejí vyhovět dost široký škálelidí s plusminus parametry. Případně se udělá skoro stejná lyže, ale třeba měkčí, a z taktických důvodů senabarví/nazve jinak a prodává jako úplně samostatný model. (Kolekce je bohatší a vypadá to líp.)
120 kilo„mrtvý“ váhy ale samo o sobě až tak nerozhoduje. Takovej těžkej, ale plužící prďola dá lyžím zabrat mnohem míňnež 80kilovej střelec. Viz např. vzrůst sil v závislosti na rychlosti. „Standardní sportovní chlap“ ještěneříká nic o tom, jak lyžuje.
120 kilo „standardního“ lyžaře IMO zvládají i některé tužší univerzálky asportovní lyže. Ale nesmí samozřejmě jít o vyžranýho ex-weltcupovýho jezdce („Grizzly“ Grissmann apod.).
O tom, jak dojem z 06 (samozřejmě platí obecně) ovlivňují i další věci (broušení, deska, sníh apod.), píšu ive vedlejším příspěvku. |
|
|
|
|
|
|
|
|
IMO dokonalá charakteristika a pokud si pamatuju, nějak podobně dopadly i moje dojmy. Snad ještě můžuprozradit, že u „definitivní“ (neprototypové) 06 by mohlo dojít k menšímu změkčení, 05 by naopak (nejenom)podle mě snesla úpravu v „plechařině“. Navíc se změní tvar špiček do plnějšího a obvyklého tvaru a tvrdě semaká na tom, aby byl ještě malinko jiný tvar a průhyb, díky nimž by lyže jela plynuleji, byla v obloukurychlejší a ve výsledku nakonec asi i uživatelsky příjemnější (viz to, co jsem nedávno psal o HayerověFischerce).
Záleží i na dalším. Když jsem na 06 dal desku VIST Air Soft (oproti původní tužší WCR 14) ana to posuvnou Tyrolku Sympro 9, znatelně ji to „odostřilo“ a v měkkých srágorách se na ní (prý) pohodověvozila i průměrná lyžařka. Měla 1 stupeň od skluznice, při jen půl stupni by byla ještě náročnější (lyže, neta baba :-)))
Konstatování, že taková lyže (a v té délce) není na týden na hory (navíc do Alp), bychnechal tesat do kamene a povinně tisknout na obálky katalogů a lyžařských časopisů. Ale vykládej to lidemvyblázněným jejich propagací v posledních letech. |
|
|
|
|
|
|
|
|
IMO dokonalá charakteristika a pokud si pamatuju, nějak podobně dopadly i moje dojmy. Snad ještě můžuprozradit, že u „definitivní“ (neprototypové) 06 by mohlo dojít k menšímu změkčení, 05 by naopak (nejenom)podle mě snesla úpravu v „plechařině“. Navíc se změní tvar špiček do plnějšího a obvyklého tvaru a tvrdě semaká na tom, aby byl ještě malinko jiný tvar a průhyb, díky nimž by lyže jela plynuleji, byla v obloukurychlejší a ve výsledku nakonec asi i uživatelsky příjemnější (viz to, co jsem nedávno psal o HayerověFischerce).
Záleží i na dalším. Když jsem na 06 dal desku VIST Air Soft (oproti původní tužší WCR 14) ana to posuvnou Tyrolku Sympro 9, znatelně ji to „odostřilo“ a v měkkých srágorách se na ní (prý) pohodověvozila i průměrná lyžařka. Měla 1 stupeň od skluznice, při jen půl stupni by byla ještě náročnější (lyže, neta baba :-)))
Konstatování, že taková lyže (a v té délce) není na týden na hory (navíc do Alp), bychnechal tesat do kamene a povinně tisknout na obálky katalogů a lyžařských časopisů. Ale vykládej to lidemvyblázněným jejich propagací v posledních letech. |
|
|
|
|
|
|
Celkem zde je 2073 zpráv.
|
|
|
|
|
| Ahoj Andreo, sme rádi, že ti to na krátkých šlo. A to ještě nebyly naše speciální, ty zatáčí úplně samy ... |
|
|
|
|
|
|
|
|
| Ahojte, pozdravujem zo Slovenska. V 35-ke som sa na 'stare' kolena rozhodla naucit lyzovat. :) Este ze mam
takého dobrého priatela, a ukazal mi Vasu stranku, kdeže na zaciatku mi to moc neslo, priznávám. Az kym som si
v jednu nedelu nepozicala 140 cm lyze ( pan v pozicovni na mna pozeral sice ako na mimozemšťana, 2x sa ma
opytal ci chcem naozaj 140 cm lyze, lebo lyze by mi mali byt po bradu, kedze meriam 175 cm a bla atd..) A som
rada, ze som sa nenechala ukecat. Odlyzovala som cely den, bolo to uzasne, uplne ina ovladatelnost lyzi, viem
stále mam po zlepšovat, ale chcela som sa Vam podakovat, ze ste a za Vase rady :) S nimi je to ovela
jednoduchsie a lyzovanie krajsie .. |
|
|
|
|
|
|
|
|
Milí zájemci o carving, tento víkend začínají naše kurzy v Jeseníkách. Kdo se chce naučit čistý carving nebo
dokonce až fun ..., na Ramzové a v Petříkově nabízíme kurz BEZ FRONT a spousty lidí na sjezdovce www.carving-sport.cz/carvingove-kurzy/c-1205/
Těším se na vás! |
|
|
|
|
|
|
|
|
Dokud se nepokoušíš o jízdu po hraně celým trváním oblouku, tak Ti protirotace nemusí vadit. Ale jakmile
začneš nasazovat oblouk na zahraněné a zatížené lyži (i nechtěně) a to pak kombinovat s klasickou protirotační
technikou, začnou vazy úpět.
Užívejme si toho, že se lyže dají ovládat i bez přehnané protirotace, přece
jenom jsou kolena v předozadním směru nejpevnější a kroucení mají rády nejméně. |
|
|
|
|
|
|
|
|
| Tou protirotací se tu zbytečně strašíte. Já to tak tragicky nevidím. |
|
|
|
|
|
|
|
|
| Omlouvám se, za výpadek systému, kdy nešlo vkládat příspěvky. Už by to mělo chodit normálně. |
|
|
|
|
|
|
|
|
| Použití protirotace je problematické až nebezpečné, konstrukce lyže předpokládá výrazný podíl jízdy po hraně a
lyže mají tendenci se samy za hrany "chytat" - čím vykrojenější a s čím ostřejším úhlováním hran, tím víc.
Jízdu po vnější/po obou/po vnitřní si vyber podle svého, na protirotaci - vyjma dokonale zvládnuté klasické
smýkané techniky - raději zapomeň. |
|
|
|
|
|
|
|
|
| Ano Petře, otázka je položena velmi povrchně. Carvingové lyže jsou všechny a smýkají taky všichni, tedy kromě
těch pár carverů. Takže "carvingové lyže" jsi asi nemyslel ... Na lyžích určených NA CARVING, které jsi měl
nejspíš na mysli lze provozovat i smýkanou techniku i když na těch nejkratších pouze nouzově. |
|
|
|
|
|
|
|
|
| Ahoj. Chtěl bych se jen zeptat, zda na carvingových lyžích je možné bez problému použít také starou techniku
jízdy /přenášení váhy na vnější lyži, antirotace/.Asi hloupá otázka, ale moc děkuju za odpověď:-)). |
|
|
|
|
| komu: kamarádům a nadšencům :-) |
11.11.2014 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
