|
Celkem zde je 4633 zpráv.
|
|
|
|
|
| Lukáši, máš to namontovaný, ještě zítra prodloužím brzdy. Vyšší deska určitě není nutná, kraťasy se běžně
tolik nezahraňují, zastavilly by se ... |
|
|
|
|
|
|
|
|
| No původně jsem je chtěl právě na tyto 125, ale pokud myslíš, že to nebude potřeba, tak nic. Já jen, že na
svých FCT 150 mam Carv 3 + 15 lifter, tak jsem si říkal, že bych rovnou vzal Carv 4, abych to v budoucnu
nemusel řešit. Jinak už jsem je objednal. Předpokládám že když jsem objednal RENT set, všechno už bude
namontovaný. Lukáš |
|
|
|
|
|
|
|
|
Ahoj Lukáši, 120ku neřeš, ta se nepovedla. FCT110/4,5m i 125/5,5m jsou velmi podobné výukové modely a díky
tomu, že 125ka má ještě extrémnější vykrojení, než 110ka, tak má jen o metr delší rádius. Když nebudeš brát
svoji drahou hned na prudké kopce, tak je zvládne.
CARV4 asi už skončily, chybí motivace v nich
pokračovat, ale na lyže do 130cm je to zbytečný, tam botama nezachytneš ani na CARV3ce. Aha, možná je chtěls
jinam, že ... |
|
|
|
|
|
|
|
|
Myslím, že při 14 dnech na sněhu vydrží lyže dýl, než 5-6 sezón. Při průměrném používání (těžko říct, ale
myslím tak 15-20 dnů) je lyže v kondici cca 4 sezóny, kdo jezdí fakt hodně (víc, než 25 dnů), unaví lyže
klidně za 2 roky. To se týká razantní jízdy, něžné dámy asi lyže hned tak neojezdí.
Lyže bez titanalů
jsou pružnější, tedy i trvanlivější a nejsou tolik náchylné k prošlápnutí. Spodní titanal si každý větší
průhyb trošku "zapamatuje" (natáhne se) a lyže tím postupně ztrácí tuhost (vzpruh - camber). |
|
|
|
|
|
|
|
|
| Ahoj Dane. Plánuju ženě pořídit FCT, ale nemůžu se rozhodnout kterou délku zvolit. 110, 120 nebo 125? Váží
něco málo přes 60 kg a je mírně pokročilá. Dřív jsme půjčovali Gorilly a Maye a byla spokojená, ale říkám si,
že na trvalé užívání bych asi vzal delší než 110. A jak to vypadá s kolíbkou Carv 4? Bude ještě někdy? Díky.
Lukáš |
|
|
|
|
|
|
|
|
| Ahoj Radime, už jsme to vyřešili, že ... Stačí, když se nová díra nemůže propojit s tou starou, žádné velké
rozestupy jinak nejsou třeba. |
|
|
|
|
|
|
|
|
| Zdravím všechny carvery. Zajímalo by mě jak je to se stárnutím lyží. Jestli se vůbec vyplatí si lyže kupovat a
ne jen půjčovat. Kolik let by měla lyže vydržet při běžném používání? (cca 10 dni za sezónu). Díky. |
|
|
|
|
|
|
|
|
| Prosím o radu, zda je nějaká zkušenost s předěláním vázání na podložce tj. jestli je nějaký daný minimum kolik
by měly bejt vzdálený nový díry od starejch, aby to drželo? |
|
|
|
|
|
|
|
|
95- ročných lyžiarov už veľa nebude ;-)
a ak sa aj nejaký nájde, tak logicky už musí mať radosť len z
toho, že sa ešte dokázal obuť do lyžiarok, pripnúť lyže a vyviesť sa lanovkou/vlekom na svah....
alebo
som niečo nepochopil |
|
|
|
|
|
|
|
|
| Lyžař,který se udržuje v parádní kondici,má v 95 letech možná větší radost z lyžování,než kdejaký dorostenec |
|
|
|
|
|
|
Celkem zde je 2073 zpráv.
|
|
|
|
|
Jestli můžu hlasovat jako pravidelný čtenář a velmi občasný přispěvovatel, tak jsem pro, aby ti ta stařecká
umírněnost vydržela.
Myslím si, že ani webmaster nebude proti (ačkoliv to je trochu mimo primární
zaměření těchto stránek). Rozhodně to bude přínosnější, než fráze šroubované do odpovědí někde jinde, kde se
člověk bojí na cokoliv se zeptat... |
|
|
|
|
|
|
|
|
Ještě něco: vědecké práce samozřejmě nikdy a nikde nejsou a nebudou "ve všeobecné známosti". Jsou ale alespoň
ve známosti odborné veřejnosti, např. SL ČR, jenž má monopol na provozování závodního lyžování? Vychází to
jako metodické listy, sborník, je to na webu, je to tématem při školeních a doškoleních?
Pakliže ty
práce existují, ale nedostávají se do praxe (tedy do SL ČR), k čemu jsou? Pro naplnění "P or P" akademiků, pro
výzkum samotný, kvůli čerpání grantů?
V omezené míře nic proti "čisté vědě", ale jestliže nepomůže
praxi, má to pro úroveň AD u nás podobný důsledek jako neexistence příslušné vědy vůbec. Tedy onu nízkou
úroveň.
Dalším tématem by bylo, na jaké úrovni tyto "vědecké práce" jsou. Odborné časopisy všech oborů
jsou zaplavované nabídkami článků k publikaci, potřeba citací je ohromná.
Ale to už je zase až moc do
detailu. Furt říkám, že to sem nepatří, a furt to tady se stařeckou umíněností rozmazávám. Už se ukrotím. |
|
|
|
|
|
|
|
|
Jasně, díky, ovšem. Nějak mi to opravdu nezapálilo, je to srozumitelný, promiň.
Já jsem nemyslel jen
pražskou FTVS, nakonec v Brně udělal víceméně "závodní" diplomku Luděk Strejček a předtím i Tomáš Bank. Ale
stejně se mi zdá, že to není systematická vědecká práce. Možná se ale mýlím, nesleduju výstupy jednotlivých
pracovišť, pokud vůbec jsou veřejně přístupné (jsou-li, byl bych vděčný za webovou adresu).
Pokud jde o
Vaverku, naposledy z něj bylo zklamaných pár účastníků tuším loňského semináře (nebyl jsem na něm), kdy podle
jejich slov žije spíš z podstaty a sledování závodníků v 80. letech, o němž jsem ho svého času už taky slyšel
přednášet. Ale možná mu křivdí a on dělá něco skvělého nového - pokud ano, je to dostupné?
Já jsem možná
ovlivn+ěný i vzpomínkou na to, jak někdy 1996 mi jeden z předních činovníků vykládal, že sám Vaverka dokládá,
že Trnkovy názory na lyžování jsou zcestné a že to tak nefunguje. Je to samozřejmě zjednodušené a nepřesné a
nechci nikoho pomlouvat, ale zanedlouho poté už museli všichni uznat, že "podle Trnky" se prostě lyžuje a
začalo se tak lyžovat i u nás. Takže to je zase jedna moje asociace na pana profesora.
Nicméně ho nechci
pomlouvat, třeba je to všechno jen nedorozumění dané zprostředkovaným podáním atd.
Je rozhodně dobře,
jestli někdo něco dělá. Zaplaťpámbu za každého lyžařského diplomanta, který kvůli diplomce aspoň musí trochu
hledat v pramenech a přemýšlet. I když běžná diplomka je jen jakýmsi embryem pořádné práce a kolikrát jen
povinnost, kterou je třeba vykonat.
Btw, má Vaverka nějakého šikovného a zapáleného nástupce? Jak známo,
na FTVS UK si Miloš Příbramský nikoho nevychoval. Strobl v Olomouci? Štumbauer v ČB vyplodil IMHO nadprůměrnou
knížku o lyžování, ale se závodním lyžováním nemá taky nic společného. A o jednom textíku jednoho docenta
tuším z Plzně, který se mi dostal do rukou (text, ne docent), radši pomlčím.
Tak jsem se zase rozepsal
příliš. Ještě jednou tedy sorry, že jsem nepochopil logiku tvého příspěvku. Ano, jestli Vaverka maká a jestli
z toho naše sjezdařina něco má (nemyslím tím rutinní sledování výkonnosti, ale vědu), je to jenom dobře. |
|
|
|
|
|
|
|
|
Re: Za jeden z hlavních důvodů považuju skutečnost, že závodní lyžování jde už desítky let mimo hlavní
teoretická pracoviště.
Fakulty se vyžívají pouze v oblasti "základního lyžování".
Připočteme-li
omezený kontakt s cizinou, daný především jazykovou bariérou
FTVS není p.... světa. Prostě vědecké práce
vznikají i jinde, pravda mimo hlavní dění a určitě ne ve všeobecné známosti.
Kdo chce, může si sehnat
info i jinde než na FTVS a SLČR. |
|
|
|
|
|
|
|
|
| Upřímně řečeno informaci nerozumím: "že se tomu někdo věnuje": čemu? Tedy čemu se věnuje Vaverka pracovně,
bych věděl, ale v daném kontextu mi to nějak nesecvakává. |
|
|
|
|
|
|
|
|
| Nikdo nemůže vědět vše. Ale alespoň nějaká informace, že se tomu někdo věnuje: prof. PhDr. František Vaverka,
CSc., e-mail: vaverka@ftknw.upol.cz, tel. 58 563 60 01 |
|
|
|
|
|
|
|
|
K diskusi na Carveru ti přeju pevné nervy. Je hezké, když se čas od času najde idealista (nebo recesista?),
který do něčeho takového jde.
K té seminárce: řekl bych, že jsi pouze dal odkaz na jednu z více tzv.
seminárních prací. Marně přemýšlím, co ta práce an sich vypovídá o "stylu výuky". Snad něco o úrovni, pokud
bys věděl, jak byla hodnocená a jak si stála mezi ostatními.
Už jsem v životě ve vzdělávání viděl a zažil
hodně (neboť jsem se tím roky živil) včetně tzv. státnic, a tak se na takové věci dívám z hlediska jisté
poučené skepse. |
|
|
|
|
|
|
|
|
Souhlasím, účelem nabylo se někomu vysmívat, ale úsměvnou formou nabídnout na konkrétním příkladu seznámení s
úrovní a stylem výuky některých licencovaných pracovišť. To spíše pro udržení sebevědomí.
Protože se tím
dobře bavím, budu na toto téma dále zamořovat konkurenci (carver), dokud mne tam budou trpět.
Lyže už
uklízím. |
|
|
|
|
|
|
|
|
Tady býval link přímo na tu seminárku. Nyní zmizel. Co si o tom mám myslet?
Pokud jde o úroveň
trenérského vzdělávání v ÚAD (alpské discipliny), není zřejmě funcarvový web tou vhodnou platformou k
serioznější diskusi. Nadhodím proto jen pár momentů.
Obávám se, že úroveň, na níž se v ČR zabýváme
závodním lyžováním - alpskými disciplinami, není dobrá. Dobrá tedy není ani příprava trenérů a logicky ani
úroveň většiny z nich.
Za jeden z hlavních důvodů považuju skutečnost, že závodní lyžování jde už desítky
let mimo hlavní teoretická pracoviště. Fakulty se vyžívají pouze v oblasti "základního lyžování". Na FTVS
nenajdete v pedagogickém sboru jediného skutečného (bývalého) sjezdaře, tedy se tam bude těžko dělat "závodní
věda". Těžko pak dělat závodní diplomku (tím nemyslím legrační témata jako Historie Světového poháru v
alpských disciplinách) a v tématu případně dál pokračovat. (Minulý týden odevzdala na FTVS diplomku jedna
naše hodně dobrá závodnice: na téma srovnání výuky lyžování na ZŠ a SŠ. Lyžařů tam přitom prý ani není pět na
otevření specializace.)
Připočteme-li omezený kontakt s cizinou, daný především jazykovou bariérou i
omezenou poptávkou po trenérech, vzniká nepřekvapivá úroveň tuzemského trenérství. Důvodů je samozřejmě víc,
objektivních (trenér je děvče pro všechno a na vzdělávání mu chybí síly i čas) i subjektivních (ten, kdo se o
trochu teorie snaží, bývá lehce pejorativně pasován na "teoretika", "profesora", zatímco se na veřejnosti
spíše opěvuje zemitý praktik typu Frühaufa, který se "s vědou moc ne*ere, ale má výsledky).
Ideálně ale
musí být teoretik na VŠ a ve výzkumu, manažer organizující, trenér odborně vedoucí a asistenti tahající a
šroubující tyče. Viz Rakousko: Uni Salzburg a Innsbruck, profesoři Müller a Neubauer (ex-sjezdař, absolvent
Stamsu), Toni Giger zastřešující, odpovědní trenéři trénující a mladí jim k ruce. Tu a tam se některý z
intelektuálně nejzdatnějších bývalých závodníků angažuje i v oblasti aplikace teorie v praxi.
Domnívám se
tedy, že úroveň trenérská u nás je silně ovlivněná právě absencí tohoto teoretického fundamentu.
Pravděpodobně je na tom ono nesrovnatelně méně "sexy" základní lyžování podstatně lépe. I při všech výhradách
různého druhu si myslím, že pokud jsou např. frekventanti přípravy v zařízeních jako Skiplus na úrovni
reflektovat některé složitější diskuse na Carveru, jsou i (podstatně?) lépe připraveni teoreticky než jejich
trenérští kolegové na přibližně odpovídajícím stupni kvalifikace, ba snad i než ti na vyšším.
Tím se
nevyjadřuji ke konkrétní seminárce pana X či slečny Y. Už proto ne, že je to jen kus psaného textu, jenž
nevypovídá prokazatelně ani o (zcela původním) autorství. (Stačí podívat se na některé diplomky :-(.)
Sorry, že je to dlouhý. Jak jsem uvedl, sem to vlastně nepatří. Nepovažuju ale ani za ideální poněkud lacině -
bez argumentace, jen dehonestujícími výroky, zde komentovat práci někoho jiného. Když už, tak věcně, please.
Zde je ale prostor tradičně spíš pro dlouhé šrouby a radiusy, než pro téma jako toto. Nikoho nezrazuju od
dalších příspěvků, ale klidně to zde můžeme nechat být. |
|
|
|
|
|
|
|
|
| Dík. Až budu doma v klidu u svého počítače, schválně se na to trochu víc podívám. A pak to dám přečíst oběma
Záhrobům :-))). |
|
|
|
|
|
|
Celkem zde je 5919 zpráv.
|
|
|
|
|
Předchozí příspěvek...
Jméno:Šobul
Předmět:FUN - Krkonoše
Komu:všem
Omlouvám se,
píšu z mobilu........:-) |
|
|
|
|
|
|
|
|
| Ahoj všem. Nebudete někdo tento týden po ránu řezat kopce v okolí Jablonce nad Jizerou?.........Paseky nad
Jizerou, Šachty, Kamenec, Aldrov atd........s kamarády tam budeme, tak že by nás bylo víc.....;-) :-) |
|
|
|
|
|
|
|
|
| TESTOVÁNÍ Ramzová sobota 23.1. - Odvolávám, co sem odvolal, platí první verze! K dispozici budou i lyže z
běžného sortimentu značky LUSTi. |
|
|
|
|
|
|
|
|
| Přátelé Lušťovek, chtěl bych se omluvit, TESTOVÁNÍ sice proběhne podle plánu, ale pouze s našimi FCT, RCT a
dětskými JCT. Plný sortiment výrobce se bohužel nepodařilo zajistit. Omlouvám se za včerejší dezinformaci ... |
|
|
|
|
|
|
|
|
Tuto sobotu 23.1. bude probíhat na Ramzové u lanovky Bonera testování lyží Lusti. Měly by být k dispozici i
jiné, než funové lyže, průřez sortimentu. A samozřejmě FCT a RCT i dětské JCT.
Zájemci o carving můžou
zdarma ochutnat malý kousek z našeho carvingového kurzu. Začínáme hned v 9 !
SKICENTRUM Brno |
|
|
|
|
|
|
|
|
| Kněžičák je v zimě můj druhý domov :-) |
|
|
|
|
|
|
|
|
| A jezdíš na Kněžický vrch? Vždyť ten kopec má super profil. |
|
|
|
|
|
|
|
|
| Krátké vykrojené lyže JCT/FCT - plně potvrzuji, funguje to na 101%. Začínal jsem na JCT carving s dětmi od 5
let, drahá polovička na FCT150/9 zůstala. Syn, nyní 12 let, už letos solidně racecarvuje na GS 150/14,5, podle
mě byla zásadní právě průprava na JCT/FCT, kdy se mu carving stal přirozený ! |
|
|
|
|
|
|
|
|
| V podstatě souhlas se vším. Já se ani tak nechci specializovat na funcarving, jako na "obyčejnou" jízdu po
hranách. To rozhodnutí přišlo po x letech trápení se a smýkání na dlouhých prknech a následném úrazu. Řekl
jsem si, že tudy cesta nevede. Tak jsem jen tak z plezíru jednoho dne zašel tady u nás ve Vrchlabí do jedné
půjčovny a půjčil si "dětské" 120. Nějaké starší Sporteny či co. Hlavní bylo, že u nich bylo vázání, do
kterého jsem se vešel. Borec na mě koukal sice jako na blázna, ale prachy dostal, tak to neřešil :-) Po prvním
sjetí svahu jsem měl úsměv na tváři. V tu chvíli jsem věděl, že tohle je přesně ta cesta, jak se naučit jízdu
po hranách. Bylo to tak jednoduché a intuitivní, že jsem tomu sám nevěřil. Následně jsem narazil na tento web
a pořídil si 110 Gorily s podložkou a začala úplně nová éra mého lyžování. 2 roky jsem na nich brousil svahy a
nikdy v životě mě do té doby lyžování nebavilo tak jako tehdy. Před dvěma lety jsem pořídil FCT 125, abych to
mé lyžování někam posunul, a zatím max. spokojenost. A jelikož nemám moc rád rychlost, tak u krátkých lyží
zřejmě zůstanu. A jestli tenhle elaborát bude číst nějaký začátečník, tak ti řeknu jednu věc. Zahoď dlouhé
lyže, rozštípej je a hoď je do kotle, protože k ničemu jinému nejsou. Pořiď si výukové 110 a budeš čumět jak
péro z gauče, za jak krátkou dobu se naučíš jízdu po hranách. Howg :-) |
|
|
|
|
|
|
|
|
No hůlky si stejně časem koupíš právě z toho důvodu, že tě to přestane bavit. Koukni se, kolik mají v
Tonale-Ponte di Legno sjezdovek. Tahle je "jediná použitelná". Ostatní jsou buď užší, nebo je tam ráno ledovka
(jižná svahy), boule, větší provoz...
V Rakousku jsem toho moc nenajezdil, ale taky si tam vybereš. Jednu
sjezdovku ze sta a budeš jí brousit nahoru dolu půl dne, než bude rozbitá.
On to tady Dan moc neříká, ale
funcarving v té nejradikálnější formě má jednu zásadní nevýhodu. Musíš vstávat brzo na manžestr, dlouho to
nevydrží, musí být špičkově upravená sjezdovka, pokud napadne čerstvý prašan, tak si zalyžuješ až za pár dní
až trochu ztvrdne...prostě na týdenní lyžování je NAHOVNO. Daleko víc si ho užiješ, pokud máš pár km od baráku
sjezdovku a máš možnost si tam občas ráno na 2-3 hoďky jet zajezdit. Zbytek dne budeš jezdit s hůlkama,
racecarving nebo půjdeš na běžky. |
|
|
|
|
|
