|
|
|
|
| předmět: Re: Regulace rychlosti |
02:27:49 |
|
| zpráva: |
S tím co Ivan napsal o záklonu lze než souhlasit, přesto si myslím, že Viktor měl na mysli dva lyžaře, kteří
již carvují dobře, bez základních chyb. Pokud předpokládám, že mají stejné či podobné lyže a jedou oblouky, s
podobným radiusem, které zabírají stejnou šířku sjezdovky, mají podobnou postavu, stejně namazané lyže atd.
může být rozdíl jen v zatěžování lyží, hlavně v intenzitě a v části oblouku, ve které zatěžují lyže hodně či
málo. Pokud chci jet rychle, výrazně šlápnu do lyží ještě před spádnicí (při nižších rychlostech lze použít
místo rozbruslení), zatížení podržím přes spádnici a jen nejnutněji za spádnici, potom lyže odlehčím a nechám
je podjet pod tělem skoro nezatížené, čímž dojde ke snížení těžiště a hlavně pokrčení nohou, které mi umožní
šlápnout do nového oblouku. To je oblouk rychlý a z toho i vyplývá, jak to dělat, abych jel co nejpomaleji. Je
nutné nezatěžovat prudce lyže před spádnicí, zatížit je výrazněji až za spádnicí a hlavně držet to zatížení co
nejdéle. Vzniknou tak síly, které zvýší třecí sílu a zároveň vyvezou těžiště co nejvýše, žádné podjetí lyží
pod tělem, hezky donutit lyže, aby mě celého překlopily do nového oblouku a tím zmařily část mé kinetické
energie. Celé to má tu chybičku, že nohy lyžaře budou daleko více trpět, než v prvním případě. Loni jsme tu
řešili, jak carvovat, abychom se příliš neunavili a bohužel tomu odpovídá právě rychlý oblouk. Celé to je jen
teorie, sám jezdím ten první oblouk, rychlost mám docela rád a když je to nutné tak si přismýknu. Důležité pro
mě je, aby jízda měla hlavně dynamiku a nebylo to jen vožení se v babském oblouku. |
|
|
|
|
 |
|
|
|
|
| předmět: Re: Regulace rychlosti |
16:12:46 |
|
| zpráva: |
Já bych se moc nezaměřoval na to, co měl Viktor na mysli, protože by z toho vzniklo neúnosně složité a asi i
méně záživné téma. Kdo to vážně chce do detailu a má na to anglicky, dostal zde link.
Jen pro ilustraci:
šlo o 3 lyžaře, z nichž dva jedou pomaleji než onen třetí. Mají jiné lyže (K2 se 64, resp. 68 mm versus Metron
B5 se 76 mm), jeden z těch dvou je lyžařka skoro dvakrát lehčí než autor příspěvku, nakonec se ukáže (post
98), že autor nejede technicky tak dobře jako ti dva, jedou spíše takovou vlnovku s vyjížděním jen 1-2 stopy
od spádnice (čemuž říkají "relatively short turns in a basically banana shape", tedy málo zavírané o mírném
zakřivení a la banán - zde totiž nemyslí oním "banana shape" pozici lyžaře se zalomením/angulací, nýbrž tvar
oblouku)...
Neboli je tam řada faktorů ve hře, takže je to skutečně třeba číst podrobně.
Je přitom
zřejmé, že z faktorů 1. technika jízdy, 2. hmotnost lyžaře a 3. lyže bude zjevně 1. nejdůležitější, i když by
se pro úplnost musely uvažovat i 2. a 3.
Velmi precizně a IMO vyčerpávajícně je to pojednané na epicski.
Nicméně si myslím, že to tady nemusíme probírat do detailu, pakliže si z toho vezmeme tu základní
výchozí situaci, jak to pojal Mirek.
S tím, co napsal, NAPROSTO SOUHLASÍM! Je to sice zestručnělé úměrně
charakteru tohoto webu a věnovanému prostoru (což je jedině dobře), ale IMHO to plně odpovídá.
(Ve hře
jsou ještě další prvky jako rozložení zatížení mezi obě lyže, plynulost dávkování tlaku a v důsledku toho
konstatní rychlost v průběhu oblouku, jež přispívá k pocitu "kontroly" rychlosti, ale to už se dostáváme do
složitostí, jimiž by asi málokdo, navíc v tomto počasí a období roku, byl ochoten prokousávat.)
Zejména
proto jsem se pokusil nadirigovat diskusi k tomu základnímu, co si každý dovede představit, neboli předozadní
rovnováze. |
|
|
|
|
|
|
