|
|
| předmět: Re: Regulace rychlosti |
02:27:49 |
|
| zpráva: |
S tím co Ivan napsal o záklonu lze než souhlasit, přesto si myslím, že Viktor měl na mysli dva lyžaře, kteří
již carvují dobře, bez základních chyb. Pokud předpokládám, že mají stejné či podobné lyže a jedou oblouky, s
podobným radiusem, které zabírají stejnou šířku sjezdovky, mají podobnou postavu, stejně namazané lyže atd.
může být rozdíl jen v zatěžování lyží, hlavně v intenzitě a v části oblouku, ve které zatěžují lyže hodně či
málo. Pokud chci jet rychle, výrazně šlápnu do lyží ještě před spádnicí (při nižších rychlostech lze použít
místo rozbruslení), zatížení podržím přes spádnici a jen nejnutněji za spádnici, potom lyže odlehčím a nechám
je podjet pod tělem skoro nezatížené, čímž dojde ke snížení těžiště a hlavně pokrčení nohou, které mi umožní
šlápnout do nového oblouku. To je oblouk rychlý a z toho i vyplývá, jak to dělat, abych jel co nejpomaleji. Je
nutné nezatěžovat prudce lyže před spádnicí, zatížit je výrazněji až za spádnicí a hlavně držet to zatížení co
nejdéle. Vzniknou tak síly, které zvýší třecí sílu a zároveň vyvezou těžiště co nejvýše, žádné podjetí lyží
pod tělem, hezky donutit lyže, aby mě celého překlopily do nového oblouku a tím zmařily část mé kinetické
energie. Celé to má tu chybičku, že nohy lyžaře budou daleko více trpět, než v prvním případě. Loni jsme tu
řešili, jak carvovat, abychom se příliš neunavili a bohužel tomu odpovídá právě rychlý oblouk. Celé to je jen
teorie, sám jezdím ten první oblouk, rychlost mám docela rád a když je to nutné tak si přismýknu. Důležité pro
mě je, aby jízda měla hlavně dynamiku a nebylo to jen vožení se v babském oblouku. |
|
|
|
|
|
