| zpráva: |
Budiž, tedy ještě něco obecné výměny názorů. Myslím, že si tu polovinu lyžařů (tedy kdysi cca milion?) "na
úrovni soudobé techniky" idealizuješ. O odborné úrovni bývalých povinných školních kursů bych si nedělal
iluzi, stejně jako o spoustě instruktorů kdysi vyškolených různými institucemi (např. taky SSM). Fakt ale je,
že mnohem více lidí se mnohem častěji dostalo na hory a více lyžařů bylo tedy vyježděnějších.
Změna v
podobě úpadku "povinných" kursů a úbytku lyžařů obecně (plus to, že dnes část lidí jezdí na snb) je ale IMO
především společenská po r. 89. Mnoho lyžařů jezdí málo a většina jich jezdí neškoleně, spontánně, protože jim
do jejich lyžování nikdo nemluví a oni ani o žádnou instruktáž nestojí.
Je tady taky nesrovnatelně víc
zahraničních slabých lyžařů (fajnšmekři jezdí do Alp, sněhuláci do Česka), což zcela jistě zkresluje dojem z
toho, co je k vidění.
Netvrdím, že máme nějak dobře ošetřenou péči o lyžařskou gramotnost a úroveň, ani
to nedokážu posoudit. Myslím si ale, že je to do značné míry daň společenským změnám a tomu, že si každý dělá,
co uzná za vhodné - a mnohý si tedy i lyžuje blbě a nevadí mu to, protože si našel jiné priority.
Moje
oblíbené přirovnání: pořádně plavat taky umí jen málo lidí, stačí podívat se v létě u vody.
Kdyby byla
chyba jenom v tom, že stále fungují vyučující smýkači, tak by pořád ona zmíněná polovina lyžařů jezdila dobře,
byť na úrovni techniky bývalé, ale ne "trapně" jako "koza na ledě".
Nikoho nehájím a ni neviním, ale
myslím tedy, že důvodů současného stavu - ať už je takový, jak píšeš, nebo ne (jezdím v Česku poměrně málo a
navíc skoro jenom ve Špindlu, kde je nadprůměr) - je víc.
V téhle diskusi by ale měli fungovat především
lidi z lyžařského školství. |
|
