| zpráva: |
Výpočet podle vzorečků má dva základní problémy:
1. když vkládáš nominální=značenou, tedy tzv. rozvinutou
délku lyže a ne skutečnou kontaktní délku, tedy efektivní délku hrany skutečně vykrajující oblouk. Pokud
nezměříš přesně na konkrétní lyži, můžeš v extrémním případě dospět k odchylce až 2 metry radiusu
2. když
vkládáš nominální=značenou šířku lyže, tedy dnes vesměs maximální v nejširším bodě špičky. Zejména u slalomek
bývá tento nejširší bod vytažený „dopředu a nahoru“ až o několik cm a až o několik mm širší než lyže v místě,
kde hrana při jízdě na tvrdém skutečně zahajuje kontakt se sněhem. (Oproti standardnímu kontaktnímu bodu je
běžný rozdíl u slalomek až 5 mm, u obřaček 3 mm.) To může přidat další nepřesnost.
Pročež je nejpřesnější
konkrétní lyži poměřit a dosadit do vzorečku (radši vypíšu, aby převodem nevznikl paskvil):
v čitateli
kontaktní délka v mm na druhou
ve jmenovateli 20x (šířka v předním kontaktním bodu + šířka v patce – 2x
nejužší šířka ve středu lyže, toto v cm). Výsledkem je R v metrech.
Velmi podobně se počítá i podle FIS,
akorát se pro praktické zjednodušení kontaktní délka taky odvozuje z nominální.
Příklad-výpočet: obřačka
190 cm, kontaktní délka 170 cm, rozměry 103-65-88 (značené), resp. 100-65-88 (skutečné). 28 900 : 1160 = 24,9
m.
Podle zdejší tabulky (zadáno 103 mm, 190 cm): R = 25,15 m. Neboli prakticky totéž, takže TENTO
KALKULÁTOR ZJEVNĚ FUNGUJE PRO PRAXI DOBŘE. O nesmyslné pedanterii radiusu 12,2 nebo 12,7 m jsme tady už kdysi
diskutovali. |
|
