| zpráva: |
Ale Martine, napsat mohu leccos. O jízdě v prašanu vím, že se v něm dá jet víceméně čistě - tedy tak, aby
stopa vypadala, že lyže (snowboard) jede co špička to pata - a taky to dokonce už asi 45 let umím. Tudíž si
dokonce vůbec nemyslím, že by jízda v prašanu byla doménou snowboardistů :-).
Termín carving, pokud vím,
se začal používat až v souvislosti s masovějším rozšířením více vykrojených lyží (R hluboko pod 30m) v
polovině 90.let, které teprve umožňovaly čisté řezání oblouku v nižších rychlostech (tedy řekněme pod cca 70
km/hod... ).
Carving, jak tomu slovu rozumím, je řezání, krájení - tedy více-méně čistá práce hran lyží v
jejich prohnutí - a to holt opravdu jde jen na tvrdé podložce. Nevyznám se v terminologii (nesleduju
literaturu), ale termín pure carving bych nejspíš chápal jako "čisté krájení (řezání)" = jakousi nejčistší
formu carvingu - tedy jízdu výhradně na velmi tvrdé podložce s naprosto dokonalým zakrojením hran a tedy
dokonalým prohnutím lyže (snowboardu) v oblouku.
Prašan není tvrdá podložka, prašan nelze krájet. Lze
jím pouze co možno bezodporově projíždět - tedy nehrnout metráky sněhu sunutím lyží, ale prořezávat jej
špičkami lyží - což ovšem šlo v podstatě stejně dobře i na klasickejch lyžích jen použitím techniky výrazného
krčení a napínání nohou - neboť to umožňuje právě ta měkká podložka ... |
|
