| komu: zbynek@carv.cz |
06.12.2006 |
|
| předmět: Re: flashback-pozdě, ale přece ! |
14:29:14 |
|
| zpráva: |
Jestliže úhlová rychlost oblouku odpovídá úhlové rychlosti otáčené lyže a je-li střed rotace lyže v jejím
středu, probíhá optimální řízení oblouku, lyže projíždí – přinejmenším teoreticky - oblouk po kružnici, tedy
řeže, krájí, jede po hraně.
Jestliže jsou dostředivé a odstředivé síly v nerovnováze a obě úhlové
rychlosti se navzájem liší, dochází k brzdivému = smýkavému řízení oblouku.
V prvém případě se ještě
hovoří o splnění tzv. neholonomné podmínky, jež je v situaci druhé zrušená.
Lze tedy skutečně hovořit o
dvou různých režimech a principech.
I zcela laicky a bez teorie ale cítíme, že brzdivé stáčení např.
patek lyží (Fersendrehschub klasické rakouské techniky) je něco jiného než klouzavé, nebrzdivé vedení lyží po
hranách.
Jinou věcí je oblast driftu, tedy cíleného nebo vynuceného, odstředivého nebo dostředivého
navození určitého směrového úhlu mezi směrem pohybu lyží a jejich osou. Laicky řečeno „usmýkávání“, které
ostatně je, striktně vzato, více či méně přítomno v každém vykrojeném oblouku už kvůli materiálovým omezením
lyží a vlastnostem sněhu (pevnost ve střihu).
(Jinak to není z mé hlavy. Viz Bimechanika AD, FTVS UK
2001, a Wallner, Carven, např. 2004. Jinak určité základní teoretické věci mají IMO v současné době na onom
sousedním webu zpracované docela slušně.) |
|
|
|
|
|
