|
|
| předmět: Re: Lyze male |
13:14:42 |
|
| zpráva: |
Vždyť je to ale stejně teoretické číslo, u něhož na půlmetru-metru až tak nesejde. To už jsme tady kdysi
probírali. Výrobce by měl jako jediný mít ten údaj přesný, protože má v počítači konstrukční rozměry té
lyže včetně přesné kontaktní délky. Ta se jinak na skutečné lyži úplně přesně změřit nedá. Ale pořád je
to jen teorie. Když změřím šířku té 155ky ve špičce, tak v místě, které co nejlépe stanovím jako kontaktní
bod, má ne 115, nýbrž 110 mm. Zadáš kontaktní délku 135 nebo 134 cm (přesně neurčíš, viz výše) a vyjde ti
nějakých 13 metrů. Ale i to je blbě! Když si položíš lyži na hranu a díváš se, odkud hrana ve špičce na
tvrdu zabírá, zjistíš, že je to o kus dál než v kontaktu. Není to ani v nejširším bodě 115, ani v těch 110.
Dejme tomu ve 112, podle úhlu zahranění a tvrdosti podložky. No a při těch 112 mm je kontakt dejme tomu o 1 cm
delší a R vyjde ausgerechnet těch 12,8 m - pokud ovšem jsem se trefil s tím bodem začátku záběru hrany. A
do tohodle krásnýho čísla se už vůbec nevejde rozdílné zakřivení, které sidecut mnohých lyží vykazuje. Pouhým
okem je často vidět, že lopata špičky probíhá jinak než prostředek lyže. Takže v extrémním případě má Simon
Jacomet na svých ZAI třeba tri-radius 8-17-16, na jiných ale jiný. Takže teoretický číslo neprohnutý lyže
není žádnej posvátnej údaj, gentlemen. Jestli je 10 mebo 14, to je samozřejmě dobrá informace, z níž lze
leccos odvodit, ale není to zdaleka všechno. Ale uvádět by se to mělo přesně, souhlas. |
|
|
|
|
|