|
|
| předmět: Re: K Lauřiným rukám |
19:41:28 |
|
| zpráva: |
No, snad bych ještě jako přímo jmenovaný a ve svém věku měl nárok na reakci, jakkoli jsou hlasy, že je
přelaurováno.
Pan Pluskal nemá 12/05 pravdu, když nazývá moje komentáře k pažím malé Laury „analýzou“.
Chyba. Nic takového jsem nepsal, proto se ani nevracel k prvním příspěvkům. Byly to sice postřehy k tématu
„paže“, ale analýzu jsem přenechal, jak jsem ostatně i psal, zkušenému trenérovi, který už v té věci s otcem
komunikuje.
„Analýza“ by totiž musela zkoumat i další možné příčiny L. paží. Např. to, jestli dítě nemá
problém v rovnováze vinou bot. Nebo to, zda polohu paží nemá odkoukanou (jak známo, učí se děti především
nápodobou). Pokud vůbec lze o „analýze“ na základě dvou nepříliš výmluvných fotek hovořit.
Pan Pluskal ať
má na roli paží u Laury i obecně klidně názor. Na základě toho (jistě, omezeného), co o věci vím, jej klidně
označím za názor, který jiní nesdílejí. Takový názor se promítl např. i do toho, co mě na trenérském semináři
učil Philippe Chevalier: „so wenig wie nötig korrigieren, so oft wie möglich variieren“, „trenéři příliš
korigují formy, ale je třeba opravovat základní pohyby, ne dělat estetické korektury“ (a že poloha paží do
„strukturen“ ve švýcarském pojetí nepatří, jistě erudovaný odborník Pluskal dobře ví).
(PCh je podle
úspěchů švýcarských bab 80. let, jež tehdy trénoval, jedním z nejúspěšnějších trenérů historie alpského
lyžování.)
Nezajímavý také není výrok trenéra, který přivedl Millera k titulu v SG: „I never look above
racers´ knees when I´m analyzing their technique. I couldn´t care less what they´re doing with their body
above the knees...“ (samozřejmě nejsem tak hloupý, abych na 5 leté dítě aplikoval to, co na Millera, ale je to
jeden z dokladů toho, že umanutost některých učitelů lyžování „správnou polohou rukou“, jak se projevilo už
kdysi v diskusi nad Monikou Berwein, není obecně sdíleným názorem).
Videa pár dětí jsme diskutovali i na
německém webu, kde se v podobném duchu vyjadřovali lidé, proti jejichž mezinárodní erudovanosti je pan Pluskal
jen malým českým učitelským trpaslíkem.
Přesto respektuju, že pan Pluskal má na různé věci nějaký názor,
tedy i na Lauřiny paže.
Jakkoli tento svůj názor suverénně předkládá coby neotřesitelnou a
nediskutovatelnou pravdu, není to nic víc než jeho názor. Podobně jako i jiné věci, na nichž se s jinými lidmi
z branže neshodne. A rozhodně není autorita, do jaké se (především na svém webu) stylizuje (budiž mu to přáno,
někde si tu iluzi uznání potřebuje vytvořit), aby si z jeho názoru ostatní měli sednout na zadek. Dokladů
nakonec historie obou carvových webů poskytuje dostatek.
A jestli si nekdo myslí, že jsem nechutně
osobní, tak 1. myslím, že bylo načase, abych i já tak trochu šel „ad hominem“, když to Pluskal dělá už dávno,
a nejenom vůči mně, a 2. nechtějte, abych přitvrdil a citoval výrok Miloše Příbramského o panu Pluskalovi. Tak
ošklivý (zatím) opravdu být nechci, byť by to byl jen autentický citát.
Fakt mě ani tahle výměna, ani
Pluskal nebaví. Mám lepší věci na práci i zábavu.
Sorry, že to tady zapleveluju tímhle dlouhým
příspěvkem. |
|
|
|
|
|
