| komu: petr + další |
25.03.2006 |
|
| předmět: Re: Jakou desku? |
09:59:18 |
|
| zpráva: |
1. výška nad sněhem omezení kvůli zatížení kolena danému prodloužením páky při hranění a nárůstu
příslušných momentů v kolenním kloubu, snaha zabránit situaci, kdy jsou překonávány limity jeho možností s
následky po kumulovaných mikrotraumatech apod. 2. předepsaný radius sledovalo se především riziko
zaříznutí lyže a možnost jeho korekce. Byl sestaven graf zahrnující hodnoty reakční doby, rychlost jízdy
(podle jednotlivých disciplin, původně rozdílně muži-ženy) a rádius lyže. Z toho pak vyplynul radius lyže,
jenž by ještě měl umožňovat opravný manévr. Dále se kalkulovalo s povolenou výškou (viz 1.) tak, aby
celkové zatížení závodníka nepřesahovalo 4 g u mužů, resp. 3,5 g u žen. Výsledkem po korekci 10% (torze a
flexe nepůsobí ideálně) byla doporučení, jež posléze FIS zapracovala do několikrát měněných předpisů (např. u
ženských sjezdovek byla první verze 37 metrů, dneska je všeobecně pro dospělé min. 45 m) 3. délky
(slalomek) tady nemám genezi stávajícího předpisu přesně zdokumentovanou. Uvádí se několik důvodů, větší
stabilita delší lyže, zejména lepší opora dozadu (schválně se podívejte, jak málo lyže u 155 cm a velké boty
za deskou zůstává), která u relativně měkkých současných lyží byla problémem (možná i technickým – enormní
namáhání lyže hned za deskou, hodně dlouhá zóna pro montáž vázání), ale taky obyčejný konzervativismus
materiálové komise, která tak krátké lyže (původně muži 155, ženy 150) „neunesla“. „Biti“ byli lehcí
mladíčci spíš jen v začátcích, kdy najednou museli na stejné 165ky, jaké jezdili o polovinu těžší a 10 a víc
let starší vazbiči. Firmy ale rychle zamakaly a docela rychle udělaly 165ky podstatně měkčí, takže dneska už
po 155ce asi žádný chlap nevzdychá. Ještě dvě připomínky: - weltcup je jen třešnička, masa u
„chlapů“ jsou mladíčci už od 16 let (tuto zimu tedy počínaje ročníkem 1990) a ti jsou až na výjimky ještě
kloučci. Včera jsem na to koukal při MR, a to na této vrcholné domácí akci ročníky 1989 byly jen výjimečně
(Zika, Jurica, ...?) - všechno je třeba brát s ohledem na používané svahy a vytýčované kursy. Jestliže se
ve slalomu jezdí víc delších oblouků než kdysi, je i 165 cm logických. Tím spíš, když umíme dělat stále měkčí
a přitom stále líp držící lyže, které lze i ve 165 prohnout do stejně dobrého oblouku jako přednedávnem 155. A
všechno se stejně nekrouží, to ale platí zejména pro obřák. Dlouhý slalomář má anatomicky danou
možnost zvětšit rozdíl mezi dráhou lyží a svého těžiště, což je výhoda. Rovněž vyšší hmotnost znamená, že ho
nárazy do tyčí tak nezbrzdí. A dokonce se uvádí, že pákovou výhodou je i výše umístěné místo kontaktu s tyčí
(chránič na holeni, na holi). To ale samozřejmě platí jen za (teoretického) předpokladu, že v ostatních
parametrech je stejný (jede stejně dobře) jako menší soupeř. Šedou teorii včera na MR ve 2. kole slalomu
názorně zpochybnil Ondra Bank, proti Filipu Trejbalovi „sušinka“... |
|
|
|
|
|