|
|
| předmět: Re: Jakou desku? |
08:58:11 |
|
| zpráva: |
Petře, to je strašně složitá problematika, na kterou neexistuje obecné pravidlo. Záleží na lyžaři, jeho
somatotypu, silové vybavenosti, tělesných pákách, anatomických danostech, na botách (náklon komínu, tuhost),
ale i na disciplině, tedy na lyžích. Všichni to ladí a zkoušejí, nezbývá, než abys dělal totéž.
Pokud se nemusíš držet 55 mm, klidně zkus přidat pod patou a zkus cca 50/60 mm. Dřív ostatně bylo povolených
65, pak 60 mm (před 9-10 lety jsem měl závodní desku Atomic Superplate 28 mm...) Pokud by to bylo na
slalomce, mohl bys jít i na 45/55, protože v krátkém slalomovém oblouku se asi nedostaneš do takového náklonu,
abys ujel po botě (ale nevím, jakou botu máš, to je důležité). Neexistuje nic lepšího než zkoušet,
experimentovat je přece zajímavé. Vzadu držím 55 mm (občas sjedu nějaký župní obřák, tak respektuju FIS),
vepředu jsem zkoušel od roviny s patou po nějakých -8 mm leccos. Ale já nejsem ty, takže moje řešení je pro
jiného nanic. 10 mm je dost, obecně v závodním alpském lyžování není trend velkého ramp-angle, špičkoví
jezdci ale mají vyladěné boty, techniku a i sílu. Suma sumárum: zkoušet. Pokud to lze, vyplatí se do
variant zahrnout i případné poštelování bot. Ještě snad pozor na to, že často tradovaný postup: větší
náklon (ramp angle) = odstranění záklonu mnohdy není dobrým řešením, lyžař by měl v botách stát vyváženě, aby
mohl distrubuovat podle potřeby tlak v rámci chodidla, a ne aby ho jeho sestava pořád nadměrně nakláněla
dopředu. Ale je to marketingově vděčnější než říkat "opravte si techniku". Btw, vycházím z toho, že
nejezdíš fun. Akruálně aktivní funaři nechť případně řeknou, jak problém dostatečně měkkých bot a předozadního
náklonu řeší oni. |
|
|
|
|
|