|
předmět: Obrana vnitřní nohy |
21:44:06 |
|
zpráva: |
Nejsem lyžařský instruktor ani žádný superlyžař, přesto se musím vyjádřit k vaší rozpravě o zatížení vnitřnínohy. Nejstabilnější a nejbezpečnější zatížení lyží při carvingu je 50/50. Pokud najedu na ledovou plotnu,lyže se posmeknou obě najednou, já popojedu bokem o 0,5- 1m, lyže se mi zaříznou znovu a já vesele pokračujiv jízdě. Takto jedu oblouky, které musím na 100% projet bez pádu, ostatní jezdím s vyšším zatížením vnitřnílyže. Nebezpečí přepadnutí dovnitř oblouku, jak píše Jára, rozhodně nehrozí. Může dojít jedině k podsmeknutívnitřní lyže, což většinou končí pádem, ale to začínajícímu carverovi rozhodně nehrozí, protože jeho náklon jeminimální a zkušený má oči, aby led včas poznal. Při běžném carvingu s hůlkami samozřejmě nejedeme jen povnitřní lyži, ale čím více ji zatížíme tím jsou oblouky příjemnější a dynamičtější. Carvingový začátečník,který zatím jezdil jen po vnější lyži, i když se bude snažit o co nejvyšší zatížení vnitřní lyže, se přes 60%stejně nedostane. Proto zatížení vnitřní lyže od počátku nemůže být v žádném případě nebezpečné. Zatíženívnitřní lyže brání také nechtěnému přejití do smyku u začátečníka. Vše co jsem zde napsal platí pro obyčejnýcarving s hůlkami, při běžných sjezdovkových rychlostech.Carvingovým začátečníkem myslím běžného lyžaře, kterýpřechází z rovných lyží na vykrojené klasickou metodou (nikoli dle Dana). Učit carovat po vnější lyži s tím,že časem přejde na vnitřní mi přijde lehce Cimrmanovské. |
|
|
|
|